Archives: Public Lecture of The Book of Whispers in Prague, 21 April 2015

Genocidě Arménů se věnuje nově vydaná Kniha šepotů a také román Čtyřicet dnů

Phoo: Hagop Asatryan, director of the „Orer„ magazine, during the event

Představení knih a měsíčníku Plav s tematikou genocidy Arménů v roce 1915 – Foto: Jana Šustová
Představení knih a měsíčníku Plav s tematikou genocidy Arménů v roce 1915
Foto: Jana Šustová
Přehrajte si celý příspěvek
Sto let letos uplynulo od genocidy Arménů, během níž bylo v tehdejší Osmanské říši zavražděno 1,8 milionu lidí. Arméni se od svých sousedů vždy odlišovali náboženstvím a jako první národ světa přijali v roce 301 křesťanství za státní náboženství. U příležitosti smutného výročí jejich genocidy nedávno v češtině vyšly dvě zajímavé knihy.

Papež František letos veřejně označil organizované zabíjení Arménů v roce 1915 za první genocidu 20. století. Genocidě Arménů se věnuje nově vydaná Kniha šepotů arménského autora Varujana Vosganiana, který žije v Rumunsku. Z rumunštiny ji přeložila Jarmila Horáková.

Jarmila Horáková z rumunštiny přeložila Knihu šepotů – Foto: Jana Šustová
Jarmila Horáková z rumunštiny přeložila Knihu šepotů
Foto: Jana Šustová
„Po té genocidě přicházeli Arméni, kteří byli oficiálně bez vlasti, měli Nansenovy pasy a Rumunsko bylo jednou z prvních zemí, která je přijímala.“

Kniha šepotů vypráví rozsáhlý příběh.

„Je tam zachyceno jak autorovo dětství na moldavském maloměstě v kruhu prarodičů a jejich přátel, kteří většinou za sebou měli ty pohnuté osudy, které jsou další osou té Knihy šepotů. Jsou to jejich příběhy od dramatického útěku z Osmanské říše, přes pobyt v poválečném Rumunsku, kde většina z nich uspěla a dokonce se dostala na velmi významné posty, až potom po poválečné vyvlastnění, repatriace do sovětské Arménie, která měla také své stinné stránky a následně to hlavní vyprávění končí vyvlastňováním a komunistickým znárodňováním jak Arménů, tak i Rumunů, zabavováním půdy a dalšího majetku, které je také v jedné kapitole popsáno.“

„Dalo by se říct, že z velké části se život prarodičů autora točí kolem kostela, kde mají svou farní radu, kde se scházejí. A dalším zajímavým místem, kde se scházejí, je prázdná hrobka rodiny Seferijanů. Členové této rodiny utekli do Argentiny a ta hrobka, kterou si připravili, zůstala prázdná. Tam se scházeli na ta nejtajnější setkání farní rady, když se dělo něco opravdu důležitého, například byl zavražděn Kennedy nebo když v roce 1948 odstoupil rumunský král Michal a podobně.“

Ke stému výročí genocidy Arménů vyšlo také nejslavnější dílo Franze Werfela Čtyřicet dnů. Odpovědným redaktorem románu je Filip Outrata.

Filip Outrata, odborný redaktor Nakladatelství Vyšehrad – Foto: Jana Šustová
Filip Outrata, odborný redaktor Nakladatelství Vyšehrad
Foto: Jana Šustová
„Je to nové, už třetí vydání tohoto překladu Werfelova románu Čtyřicet dnů. Je to slavný historický román, který se zabývá genocidou Arménů v Osmanské říši za 1. světové války. Je zpracován jednak na základě osobní zkušenosti autora, jednak jeho obsáhlého studia materiálů k této otázce. Je to velmi rozsáhlé dílo, které mapuje konkrétní příběh obyvatel vesnic a městeček na úpatí hory Musa Dagh, tedy Mojžíšovy hory, která se nachází v dnešním Turecku. Ti původní obyvatelé už tam nežijí, museli Turecko opustit – i ti, kteří přežili tu genocidu.“

V době svého vzniku byl tento román vysoce aktuální a svůj význam neztrácí ani dnes.

„Je to kniha, která byla svým způsobem kontroverzní už od začátku, byla ve světě velmi populární. V Německu, kde Werfel žil před tím, než musel utéct před nacisty do Spojených států, kde v roce 1945, tak tam naopak byla zakázána, protože se to nehodilo do doby nastupujícího nacismu. Werfel v ní zpracoval i svůj vlastní životní pohled příslušníka židovského národa, který cítil velkou blízkost k osudům Arménů, stejně jako potom k osudům Čechů za 2. světové války.“

Pavla Nehasilová, redaktorka měsíčníku pro světovou literaturu Plav – Foto: Jana Šustová
Pavla Nehasilová, redaktorka měsíčníku pro světovou literaturu Plav
Foto: Jana Šustová
Genocidě Arménů se věnuje také jedno z letošních čísel měsíčníku pro světovou literaturu Plav. Jeho redaktorka Pavla Nehasilová říká:

„Převážně jsme vybírali ukázky, které se týkají tématu arménské genocidy, ale máme tam i jednu takovou perličku, řekla bych, protože se nám podařilo vydat český překlad jedné ze středověkých ód svatého Řehoře z Nareku, což je velmi známý arménský literát a mnich raného středověku. Ta óda se jmenuje Písni podivuhodná a vyšla velkou péčí Arména britského původu, který působí v České republice, pana Haiga Utidjiana.“

Řehoři z Nareku letos papež František udělil titul učitel církve. Tím ho postavil po bok takových osobností jako je Augustin nebo Tomáš Akvinský.A

http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/genocide-armenu-se-venuje-nove-vydana-kniha-sepotu-a-take-roman-ctyricet-dnu–1566038